Jak správně vyplnit daňové přiznání? Přehled termínů, častých chyb a rady z praxe.

Rozhovor s Ing. Ivanem Pösingerem, specialistou na účetnictví a daně ve společnosti Economservis Pösinger s.r.o., který se této oblasti profesionálně věnuje již více než 37 let.

Obsah:

1. Jaké dokumenty a podklady je potřeba mít připravené před vyplněním daňového přiznání

2. Na jaké slevy na dani a daňové odpočty lidé nejčastěji zapomínají?

3. Nejčastější chyby při vyplňování daňového přiznání a jak se jim vyhnout

4. Rozdíl mezi paušálními výdaji a skutečnými náklady

5. Důležité termíny, způsoby podání a sankce

6. Musí zaměstnanec podávat daňové přiznání?

7. Doporučení na závěr: svépomocí, nebo s odborníkem?

1. Jaké dokumenty a podklady je potřeba mít připravené před vyplněním daňového přiznání

Základem správně vyplněného daňového přiznání je kompletní, přehledná a doložitelná dokumentace. Povinnost prokázat tvrzené skutečnosti vyplývá z daňového řádu a leží na poplatníkovi, upozorňuje Ing. Ivan Pösinger.

Mezi nejdůležitější podklady podle něj patří zejména:

• potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od zaměstnavatele (§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen "ZDP"),
• evidence příjmů a výdajů u osob samostatně výdělečně činných (§ 7 ZDP),
• doklady o zaplaceném pojistném na sociální a zdravotní pojištění (§ 7 odst. 3 ZDP),
• potvrzení o zaplacených úrocích z úvěrů na bydlení (§ 15 odst. 3 ZDP),
• potvrzení o poskytnutých darech na zákonem uznané účely (§ 15 odst. 1 ZDP),
• potvrzení o příspěvcích na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 5 a 6 ZDP),
• doklady k uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti (§ 35c ZDP),
• doklady o příjmech z pronájmu, kapitálového majetku a ostatních příjmů (§ 9 a § 10 ZDP).

Neúplná nebo nedostatečně doložená tvrzení mohou podle pana Pösingera vést k doměření daně v souladu s daňovým řádem.

2. Na jaké slevy na dani a daňové odpočty lidé nejčastěji zapomínají¨

Zákon o daních z příjmů umožňuje uplatnit celou řadu slev na dani a nezdanitelných částí základu daně. V praxi však bývají některé z nich často opomíjeny, dodává pan Pösinger. Nejčastěji se jedná o:

• slevu na manžela nebo manželku bez vlastních příjmů, případně s příjmy do zákonného limitu (§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP),
• daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící ve společné domácnosti (§ 35c ZDP), včetně možnosti uplatnění daňového bonusu,
• odpočet darů poskytnutých na veřejně prospěšné účely (§ 15 odst. 1 ZDP),
• odpočet úroků z úvěrů na bydlení (§ 15 odst. 3 ZDP),
• odpočty na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění (§ 15 odst. 5 a 6 ZDP),
• slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení (tzv. školkovné) (§ 35bb ZDP).

Správné a včasné uplatnění těchto položek má podle něj přímý vliv na výslednou daňovou povinnost.

3. Nejčastější chyby při vyplňování daňového přiznání a jak se jim vyhnout

Z praxe finančních úřadů je zřejmé, že poplatníci se při vyplňování daňového přiznání opakovaně dopouštějí stejných chyb, upozorňuje pan Pösinger. Mezi nejčastější patří:

• opomenutí některých zdanitelných příjmů, zejména podle § 9 a § 10 ZDP,
• nesprávné uplatnění slev a odpočtů bez splnění zákonných podmínek,
• chybné zaokrouhlování základu daně nebo samotné daně,
• nesoulad mezi údaji uvedenými v daňovém přiznání a jeho přílohami,
• nedodržení zákonných lhůt pro podání přiznání nebo úhradu daně.

Důsledkem těchto pochybení může být doměření daně, vznik penále nebo uložení pokuty podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

4. Rozdíl mezi paušálními výdaji a skutečnými náklady

Podle § 7 ZDP může poplatník uplatnit buď paušální, nebo skutečné výdaje. Pan Pösinger vysvětluje, že:

• paušální výdaje jsou stanoveny procentem z dosažených příjmů podle druhu vykonávané činnosti,
• skutečné výdaje představují náklady prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Paušální výdaje snižují administrativní zátěž, avšak mohou omezit možnost uplatnění některých daňových slev a zvýhodnění. Skutečné výdaje jsou administrativně náročnější, ale při vyšších nákladech často ekonomicky výhodnější.

5. Důležité termíny, způsoby podání a sankce

Lhůty pro podání daňového přiznání a úhradu daně stanoví daňový řád, připomíná pan Pösinger.

Daňové přiznání lze podat:

• v listinné podobě,
• elektronicky prostřednictvím datové schránky,
• elektronicky prostřednictvím portálu Finanční správy ČR (tzv. EPO podání)

Důležité termíny podání daňového přiznání:

• do 1. 4. 2026 – zaměstnanci bez datové schránky,
• do 2. 5. 2026 – OSVČ
• do 1. 7. 2026 – při podání přes daňového poradce nebo auditora (případně po schváleném prodloužení).

Základní lhůta pro podání daňového přiznání je do 1. 4. 2026.

Týká se fyzických osob – nepodnikatelů (zaměstnanců), kteří nemají datovou schránku a nepožádali zaměstnavatele o roční zúčtování daně.

OSVČ mají povinnost podat daňové přiznání elektronicky do 2. 5. 2026, 

a to prostřednictvím datové schránky. Pokud poplatník udělí plnou moc k elektronickému podání zplnomocněné osobě (např. externí účetní, daňovému poradci, auditorovi nebo právníkovi), podává přiznání tato osoba ze své datové schránky.

V případě auditu nebo daňového poradce je termín do 1.7.2026 

nebo je možné prodloužením lhůty pro podání daňového přiznání na žádost (např. zahraniční cesta, mimo ČR, nemoc ..).

Při opožděném podání vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně (§ 250 daňového řádu). Nesprávně uvedené údaje mohou vést k doměření daně a uložení penále (§ 251 daňového řádu).

6. Musí zaměstnanec podávat daňové přiznání?

Existuje 7 typických případů, kdy tato povinnost vzniká:

• více zaměstnavatelů současně,
• vyšší příjmy podléhající zvýšené (solidární) dani,
• má příjmy z pronájmu,
• podniká souběžně se zaměstnáním (vedlejší samostatná činnost),
• obdržel honorář (např. za uměleckou či jinou autorskou činnost),
• má jiné vedlejší příjmy, například z obchodování s elektronickými měnami nebo jiné příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů,
• zrušil životní nebo penzijní pojištění či DIP, u kterých uplatňoval daňové odpočty – v takovém případě dochází k dodanění až za 10 let zpětně.

7.a Doporučení na závěr: svépomocí, nebo s odborníkem?

Jednoduché daňové přiznání lze podle pana Pösingera zpravidla zvládnout svépomocí, zejména pokud má poplatník příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele a uplatňuje základní slevy.

V případě kombinovaných příjmů, podnikání, pronájmu nebo vyšších částek se však spolupráce s účetním či daňovým poradcem často vyplatí. Kromě úspory času přináší odborná pomoc také vyšší jistotu správnosti a v řadě případů i reálnou daňovou úsporu.

Daňové přiznání by tak podle jeho slov nemělo být vnímáno pouze jako povinnost, ale také jako příležitost optimalizovat daňovou situaci v mezích zákona.